Od historie po současnost
Myslivecké sdružení bylo založeno 28.12.1977 v někdejší restauraci Jednoty v Hřibinách, sloučením dvou sousedních sdružení, z Olešnice a Častolovic. Na ustavující schůzi sloučeného mysliveckého sdružení byly schváleny nové orgány a přijaty stanovy nového MS s názvem „Třezmá“ Olešnice, později přejmenovaného na MS Střezmá. Dodnes zůstává sporné, který název byl správný, jisté však je, že spolek byl takto symbolicky pojmenován podle názvu oblasti spojující obě původní honitby. Z původního častolovického do nově vzniknuvšího sdružení vstoupilo tehdy 28 osob, z olešnického pocházelo 33 myslivců + 2 čekatelé členství.
Naše současná honitba o výměře cca 2000 ha se nachází v Královéhradeckém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou. Jižní hranici honitby, která se táhne od známého zámku Častolovice až k Lípě nad Orlicí, tvoří z výrazné části tok řeky Divoké Orlice. Na východě nás dělí od sousední honitby řeka Bělá. Západní hranice honitby prochází okrajem souvislého lesního komplexu, který se od nás pne až k Třebechovicím pod Orebem.
Revírem prochází známá silnice D11, na trase Hradec Králové-Ostrava. Dříve se náš revír vyznačoval hojností drobné zvěře, na vyhlášené hony na bažanty a zajíce přijížděla i lovecká skupina z Francie, rovněž byly prováděny odchyty zajíců. Dnes je podobně jako jinde v ČR hlavní zvěří v honitbě zvěř spárkatá, srnčí a černá, stavy divoké drobné zvěře se zatím nedaří výrazně zvednout, přesto je náš revír oblíben sokolníky, kterým každoročně propůjčujeme honitbu v rámci jejich tradičního Mezinárodního setkání sokolníků v Opočně. Z predátorů se zde vyskytuje především liška, jezevec, kuny, americký norek. V poslední době byl registrován výskyt psíka mývalovitého i přílety desítek kormoránů škodících rybářům. Mezi dravci se nejčastěji vyskytuje káně lesní, poštolka obecná a jestřáb lesní.
Zakladatelem honitby je Městský úřad v Kostelci nad Orlicí, sdružení je součástí Českomoravské myslivecké jednoty díky začlenění do Okresního mysliveckého spolku Rychnov nad Kněžnou.
Ke konci roku 2012 registrujeme 28 členů - 27 mužů a 1 ženu, kteří se kromě mysliveckých zařízení v honitbě a péče o zvěř věnují zvelebování vlastní myslivecké chaty, hospodářské budovy s vedle vystavěnými voliérami pro bažantí zvěř, a parkúrové brokové střelnici Třešňovka, která zažila zatím nejslavnější chvíle v r.1993, kdy se zde uskutečnil rozhodující závod Mistrovství ČR v parkúrové střelbě. Snažíme se tak navázat na odkaz několika generací našich předchůdců, které podobně jako nás pohltil tento krásný a ušlechtilý koníček, myslivost....
OHLÉDNUTÍ ZA TŘICETI LÉTY FUNGOVÁNÍ MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ STŘEZMÁ OLEŠNICE, PŘEDNESENÉ JEDNÍM ZE ZAKLÁDAJÍCÍCH ČLENŮ SDRUŽENÍ, VÍTEM PODOLSKÝM, NA VÝROČNÍ SCHŮZI MS DNE 18.2.2008
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vzpomínka na založení mysliveckého sdružení Střezmá Olešnice a malé ohlédnutí za jeho třicetiletou existencí
Vážení hosté, vážení myslivci, kolegyně a kolegové!
Byl jsem pověřen výborem našeho mysliveckého sdružení, abych u příležitosti završení třicetileté existence mysliveckého sdružení Střezmá Olešnice jako jeden z jeho zakládajících členů a pamětníků v krátkosti zavzpomínal na léta minulá, na dny, které nás myslivce v bývalých mysliveckých sdruženích Olešnice a Častolovice svedly dohromady k jednacímu stolu, aby na přání nadřízených orgánů vzniklo nově sloučené sdružení.
Po různých předjednáních a doporučeních přípravného výboru byla svolána na 28.12.1977 do sálu tehdejší restaurace Jednoty v Hřibinách ustavující schůze sloučeného mysliveckého sdružení, kde byly schváleny nové orgány a přijaty stanovy nového MS s názvem „Třezmá“ Olešnice, později přejmenovaného na MS Střezmá. Dodnes zůstává sporné, který název byl správný, jisté však je, že spolek byl takto symbolicky pojmenován podle názvu oblasti spojující obě původní honitby. Z původního častolovického do nově vzniknuvšího sdružení vstoupilo tehdy 28 osob, z olešnického pocházelo 33 myslivců + 2 čekatelé členství.
Hranice sloučených revírů se táhla od Častolovic po řece Divoké Orlici až k Lípě, odtud přes Rašovice do Křivic, z nich potom přes Ostašovice do Hoděčína a k Ličnu, aby se následně zpod Třebešova po říčce Bělé vrátila do Častolovic. Pokud se pozastavím nad tím, proč toto velké sdružení, a to jak výměrou honební plochy 2255 ha, tak počtem 61 členů vzniklo, mám za to, že hlavním cílem bylo vytváření větších honebních ploch pro vytvoření lepších podmínek pro chov, hlavně spárkaté zvěře. Nelze pominout i tlaky politické, které se nás ale až tak moc netýkaly. Obě bývalá MS byla úspěšná jak v chovu, tak i v lovu zvěře, byl tedy předpoklad, že i nové MS si povede úspěšně a budou zde i možnosti rozšíření loveckého vyžití pro všechny členy sloučeného MS při lovu zde dostupné zvěře.
Mnoho z těch, kteří společné MS zakládali, už není mezi námi. Nelze nevzpomenout 37 členů z 61, kteří se dnešních dnů nedožili a dále 13 členů, kteří pro stáří, zdravotní i jiné důvody členství v MS ukončili, takže zbývá 11 členů v dnešním MS, kteří toto sdružení zakládali. Kromě těchto osob se v průběhu třiceti let stalo členy a později z různých důvodů opustilo naše řady dalších 12 myslivců.
Sdružení vzniklo v době, kdy podmínky pro provozování myslivosti - jak po stránce zazvěření, počtu odlovené zvěře, tak po stránce ekonomické - byly podstatně příznivější než nyní, hlavně u drobné zvěře. Proto jsme si mohli dovolit brzo po sloučení provést rekonstrukci zakoupené hospodářské budovy v Olešnici, rekonstrukci a přístavbu chaty MS v Častolovicích, výstavbu odchovných voliér, vypouštěcích voliér v Keřích a Vanického stráni, přístavbu hospodářské a hygienické části areálu zde v Častolovicích, výstavbu vlastní střelnice u chaty Na Pasece. Dále stojí za zmínku v oblasti kultury pořádání společných zájezdů -Nitra, Lysá nad Labem, Orlické hory - Myslivecké dny Na Pasece, různé kynologické a střelecké akce, akce pro děti, založena byla tradice pořádání Mysliveckých plesů, pořádání přednášek, výstav trofejí, společenská posezení s opékáním. V oblasti kynologie, která zde má dlouhou tradici, byly uspořádány různé druhy zkoušek pro psy, dále vzpomenu přebudování brokové střelnice u chaty Na Pasece na v té době jednu z nejhezčích střelnic v Čechách pro disciplínu lovecký parkúr a pořádání veřejných i vlastních soutěží ve střelbě na asfaltové terče.
V oblasti veřejně prospěšné činnosti bylo odpracováno mnoho hodin při pracích pro obce, při pomoci zemědělství a lesnímu hospodářství, nejvíc však pro myslivost ať už při budování přikrmovacích a pozorovacích zařízení v honitbě, či získávání krmiva pro zimní období a mnoha dalších akcích.
Za toto veškeré úsilí většiny členů byly odměnou dobré výřady při podzimních honech i samostatných lovech spárkaté, navíc honitba produkovala dostatek zajíců ulovených při pravidelných zimních odchytech přinášejících finanční prostředky do naší pokladny. Po roce 1980 však nastal pokles stavů drobné zvěře a tím snižující se úlovky a pokles produkce zvěřiny na 1ha z někdejších cca 3kg/ha na 0,55kg/ha v r.1980, hlavně způsobený snížením odlovu zajíce, který trvá dodnes. S pernatou zvěří je to obdobné, zde bylo dosahováno zdánlivě lepších výsledků jen díky pracnému odchovu bažantích kuřat, nejprve z posbíraných snůšek vajec, později pak získávaných z líhní v Dobrušce apod. Ukázalo se však, že tato, i ekonomicky velmi náročná cesta, ač původně velmi dobře míněná, nevedla správným směrem a nesplnila očekávání. Navíc se osobně domnívám, že zavádění polodivokého odchovu ve svém důsledku velmi přispělo k ještě rychlejší ztrátě divoké populace bažanta ve zdejších honitbách. Tyto neúspěchy byly vzhledem k vynaloženému úsilí pro mnohé členy velkým zklamáním a postupně i vedly k ubývajícímu zájmu o myslivost, hlavně mezi mladými.
Hlavními příčinami úbytku zvěře bylo velkoplošné hospodaření se vznikem velkých ploch monokultur, provázené likvidací přirozených krytin v přírodě a zcela nevhodnou a přílišnou chemizací, zvětšování šíře záběru a rychlosti pojezdu zemědělské techniky, velký nárůst silniční přepravy, značné rozšíření predátorů díky nevhodným ochranářským opatřením a mohl bych pokračovat ve výčtu dále, ale o toto téma v tomto příspěvku nejde.
Po listopadu v roce 1989 nastaly v naší republice společenské změny, které se významně promítly i do myslivosti. Opět jsme museli skládat zkoušky, znovu získávat lovecké lístky, zbrojní průkazy, Český myslivecký svaz se transformoval na Českmoravskou mysliveckou jednotu, do které vstoupilo dne 4.4.1993 52 našich členů. Původní honitby zanikly a musely být vytvořeny nové na pozemcích vlastníků půdy, nově se sdružujících v tzv.honebních společenstvech. Iniciátory vzniku zdejšího Honebního společenstva Střezmá Olešnice jsme byli opět my, zdejší myslivci. Po úmorné mravenčí práci nad pozemkovými mapami se nám podařilo zjistit vlastníky všech velkých i těch nejmenších pozemků a získat jejich souhlas s provozováním myslivosti na území téměř totožném s původním. K dílčím úpravám hranic došlo na několika místech z důvodu pomítnutí vlastnických poměrů k pozemkům držených obcemi apod., jinde za to mohly restituční nároky. Někoho mrzí ztráta území přinášejících pestré lovecké příležitosti jako například Křiviny, Hradiště, Zlaté Hůry, jiného potěšilo opětovné získání pozemků okolo Častolovských Horek. Pro všech našich dnešních 31 členů je však honitba rozkládající se na ploše více než 2tis ha dostatečně velká na to, aby v ní našel krásné lokality a prostor pro provozování našeho koníčku a aby mohl svou prací navázat na dříve položené základy. Zvěře drobné zde sice zatím nemáme tolik, kolik bychom si představovali, na druhé straně můžeme v posledních letech zažívat téměř běžně radost při čekaných na černou zvěř, jejichž ulovení bylo v začátcích sdružení naprostou vzácností.
Úmyslně zde neuvádím jména těch, kteří už dnes nejsou mezi námi, mám za to, že většina našich členů se na bývalé členy pamatuje. Rovněž tak nechci, aby můj příspěvek vyzněl jako bolestínské vzpomínání na úspěchy v letech minulých, ale byl retrospektivou toho, jak současné MS vzniklo, a stručnou přehlídkou toho, co se nám společně za těch 30 let podařilo.
Smyslem mé zprávy je pak především připomenout hezké chvíle společně prožité během dlouhých třiceti let při honech, zájezdech, brigádách, střeleckých soutěžích či jiných společných akcích a hlavně vybídnout ke vzpomínce na ty, se kterými jsme my, dnes už staří, dělali první krůčky pro uskutečnění a provozování takové ušlechtilé zábavy, jako je myslivost. Doporučuji proto všem, kteří mají zájem o historii našich MS, aby si prohlídkou našich kronik všechno to hezké a někdy i to méně příjemné, provázející nás po celou dobu našeho společného soužití, oživili. Dobrý kolektiv se vždy tvořil nejen při zábavě, ale hlavně při společné práci. Mám za to, že to platí i nadále.
Nechť je toto ohlédnutí pro současnou členskou základnu také jakousi výzvou k tomu, abychom i přes menší myslivecké vyžití, hlavně při lovu drobné zvěře, dokázali vytvořit dobrý kolektiv a pokračovat v úsilí o lepší výsledky naší práce i do budoucna. K tomu bych Vám Všem chtěl popřát do dalších let dostatek pevného zdraví, vzájemné úcty a pochopení a chuti do další společné práce ve společném svazku MS Střezmá, kterému přeji ještě dlouhá a úspěšná léta!
Myslivosti zdar!
Vít Podolský – člen MS Střezmá Olešnice, o.s.
18.2.2008
